Proč chtějí banky kompletní výpisy z mého běžného účtu?

Nejčastější dotaz ze všech. Proč chce banka vidět kompletní výpis z mého běžného účtu, když žádám o nějaký úvěr či hypotéku? Co jí je do toho? To jí nestačí vyfiltrovat příjmy? Musí vidět kolik utrácím a co si kupuji?

Ano, je to nepříjemné. A jsou to citlivé údaje, které nezná Vaše manželka ani nejlepší kamarád. Ale nebojte. Schvalovatel nehodlá trávit večery tím, že bude zkoumat vaší průměrnou útratu po hospodách, počet placených rozvozů pizzy nebo útratu za erotické hračky.

Banku zajímá primárně kontrola informací uvedených v potvrzení o příjmu s tím, co vám reálně přišlo od zaměstnavatele na účet (koukají na odesílatele, částku apod.) Dále sledují pravidelné platby a zda jim něco netajíte. Nejčastěji výživné nebo třeba splátky úvěrů neuvedených v bankovních či nebankovních registrech. Jak jinak by mohli něco podobného prověřit?

A z vašich volnočasových aktivit by je mohl zaujmout třeba gambling. Půjčte milion někomu, kdo 4x týdně platí kartou v casinu a pravidelně vybírá velký balík hotovosti ve tři ráno v bankomatu před hernou.

Z výpisů se dá odhalit i spousta dalších klientských fíglů. Například zatajené dítě (doma máte tři hladové krky, ale v žádosti o úvěr jste bezdětný, nakonec vás prozradí pravidelná platba za obědy ve školce), účelně navýšený příjem (jaká náhoda, zrovna před pár dny mi zvedli mzdu/rodičovskou na dvojnásobek) a mnoho dalších nešvarů.

Zkrátka banky jsou ze zákona povinné si vás důkladně prověřit a posoudit vaší úvěruschopnost. Kompletní výpis z účtu je jeden z velice efektivních nástrojů posuzování. A kdyby banky akceptovaly částečně začerněný nebo vyfiltrovaný výpis, porušovaly by zákon. A někdy i více, než jeden.

Třeba zákon o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 sb. praví v § 86 toto:

Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů.